Lišky na horách
Se skupinkou horalů jsme vyrazily na lyžařské soustředění na Horní Mísečky.
Naše cesta začala tím, že nás rodiče odvezli auty na Zličín a projeli jsem celou trasu B až na Černý most, odkud nám odjížděl autobus. Již v Nových Butovicích děti dohnal hlad, tak si rozbalily svačinky z domova a pustily se do nich, čímž pobavily celé metro.
Poté již cesta probíhala zcela hladce a dorazili jsme ve večerních hodinách na Jilemnickou chatu, kde jsme hned dostali výbornou bramboračku. Skútr nám odvezl zavazadla na chatu Rolba a dobrodružství začalo :-). Děti povlékaly postýlky, vybalovaly zavazadla a těšily se na ráno, kdy jsme vyrazily na lyže.
Druhý den jsme vyrazily na sjezdovku, kterou jsme měli sami pro sebe. Prostě úplná bomba :-). Pan vlekař byl hodný a vystavěl nám na sjezdovce slalomy, skicrossové dráhy a skokánky. Pořádali jsme závody v paralelním slalomu, v obřím slalomu, skicrossu, ve sjezdu a někteří borci si na skokánkách hráli na Aleše Valentu :-). Kolem chaty kluci jezdili v hlubočáku, občas se zvedl mrak prašanu a to bylo znamení pro rescue team, vytáhnout závodníky z hromady sněhu :-). Začátečníci pilovali zastavování, obloučky a jízdu na vleku. Druhý den už s ostatními jezdili zdatně na vleku i na sjezdovce a poslední den už nebyl ani vidět nějaký rozdíl.
A jelikož sněhu není nikdy dost, tak po lyžovačce jsme se vydali do závějí na koulovačku nebo hrabat iglů. Navečer kluci pomáhali panu správci na skútru upravovat cesty, abychom se ráno dostali na snídani.
Po večeři nám ještě zbyl čas na zdobení perníčků nebo hraní karet a potom už hurá do postele. Anička přečetla holčičkám pohádku na dobrou noc, kluci se trochu postrašili příběhy o strašidlech a za chvilku už všichni spali.
Na začátku zájezdu s námi jeli dva naprostí lyžaři začátečníci a na konci už jezdili obloučky a skákali na skokáncích jako ostatní :-). To všechno je naučila naše lyžařská kouzelnice Lída.
Nikomu se ani moc nechtělo domů a nebýt Ježíška, nevím, nevím, kolik by nás dorazilo zpátky do Kladna :-).
Počasí nám vyšlo skvěle, zažili jsem chumelenici, mlhu, ale i sluníčko. Děti byly báječné a myslím, že budeme dobrá parta. Pomáháme si navzájem, podporujeme se, fandíme si, ale i soupeříme. I když se přes rok moc nevidíme, protože každý trénuje na jiném sportovišti, tak právě soustředění je ta pravá příležitost se poznat :-).
Všichni jsme si hory užili a už se těšíme na jarní soustředění ve Šlovicích :-).